Rozhledny
Špičák

Na opravdovou rozhlednu čekal Špičák až do roku 1909. Aby si albrechtická sekce Německého horského
spolku pro Ještědské a Jizerské hory, která stavbu připravovala, již předem pojistila úspěch podniku,
zaštítila se dvěma jmény, která tehdy něco znamenala. Jedním z nich byl architekt Robert Hemmrich
jako autor projektu a druhým nikdo jiný než samotný František Josef I. V roce 1908, kdy byl pokládán
základní kámen k rozhledně, se totiž po celé monarchii konaly oslavy 60 let jeho panování.
Při té příležitosti císařská kancelář milostivě svolila, že budoucí věž bude moci nést jméno
"Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa I.". Pro horský spolek to bylo vyznamenání, od
kterého si stavitelé jistě slibovali, že přinese i větší příliv prostředků na stavbu. Asi tomu
tak nebylo, neboť z finančních důvodů sekce nakonec upustila od původního záměru postavit rozhlednu
současně s chatou. I tak, bylo otevření nové vyhlídkové věže na Špičáku, uskutečněné 4.7.1909, velkou
událostí, kdy na vrcholu rozhledny vlály vlajky, pronášely se projevy a stařičkému císaři i jeho
zanikajícímu mocnářství byla provolávána věčná sláva. Rozhledna nestála osamoceně dlouho. Již za
rok byla dokončena přístavba restaurace s hostinskými pokoji. Dnešní podobu dostal objekt v roce 1930,
kdy byla chata podstatně rozšířena a úplně pohltila vlastní rozhlednu, z níž je dnes vidět jenom vrchol
s vyhlídkovou plošinou. Na úchvatnosti rozhledu ze Špičáku to však nijak neubírá.
Královka

Janovská sekce Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory se rozhodla, že na Königově
výšině (dnešní Královce), postaví zatím jen dřevěnou rozhlednu. Byla objednána jednoduchá trámová
konstrukce se dvěma patry a s vyhlídkovou plošinou ve výši 19 m. Slavnostní vlajky nad ní poprvé
zavlály 9.9.1888. Jakmile to bylo možné, janovská sekce zakoupila ještě nedaleký domek, kde zřídila
malé pohostinství. Dřevěná rozhledna se těšila velkému zájmu návštěvníků až do roku 1906, kdy padla
za oběť listopadové vichřici. Janovští však reagovali velice rychle. Požádali jabloneckého stavitele
S. Arnolda o vypracování projektu kamenné rozhledny a 8. září 1907, za necelé 4 měsíce od položení
základního kamene, již otevírají novou, 23,5 m vysokou, věž. Malá chata už nestačí zvýšenému zájmu,
a když v roce 1933 vyhoří, je rok nato nahrazena novým horským domem, který je postaven v těsné
blízkosti rozhledny, aby bylo ještě více zdůrazněno sepětí obou staveb.
Černá Studnice

Již v roce 1885 na vrcholovém skalisku upravil liberecký horský spolek jednoduchou plošinu s přístupovým
schodištěm. Byla to vůbec první vyhlídka zbudovaná úsilím Něm. horského spolku pro Ještědské a Jizerské
hory (DGJI), i když do opravdové rozhledny měla ještě daleko. Jablonecká sekce velmi toužila po reprezentačním
turistickém stánku ve svém nejbližším okolí. Proto v roce 1901 předložila návrh na postavení chaty
s rozhlednou na Černé Studnici. Liberecké ústředí zahleděné na Ještěd nemělo pro další velkou investici
přílišné pochopení, a tak to jablonečtí turisté vyřešili po svém. V roce 1903 sekce vystoupila z DGJI
a dala základ samostatnému spolku. Ten ještě v témže roce vyhlásil veřejnou soutěž na návrh souboru
staveb na Černé Studnici. Ze soutěže vzešel vítězný projekt architekt Roberta Hemmricha, který rozhledně
vtiskl podobu neohrožené strážní věže. Práce byly zahájeny v létě 1904 a 14.8.1905 již bylo dílo zahrnující
chatu a 26 m vysokou rozhlednu hotovo a předáno veřejnosti. Všichni obdivovali zejména mohutnou rozhlednu,
na jejíž 160 cm silné zdi byly použity žulové kvádry až 3 tuny těžké.