Špičák (831 m n.m.) nad Tanvaldem je významným lyžařským centrem na jehož vrcholu je další z jizerskohorských rozhleden. Vrchol Špičáku lákal k výletům vždy.
Samotná věž je vysoká 18m s vyhlídkovou plošinou ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled po celých Jizerských horách, přes Krkonoše a Černou studnici až po Ještědský hřeben. Na věži je umístěna také jedna z kamer pořadu ČT Panorama. K rozhledně na vrcholu Špičáku se pohodlně dostanete lanovkou z obce Jiřetín pod Bukovkou. Vrcholová stanice sedačkové lanovky stojí přímo u rozhledny. Z Jiřetína vede na vrchol také zelená turistická značka.
Otevírací doba Rozhledny Tanvaldský Špičák:
Květen,červen,září – Úterý až neděle od 10:00 do 17:00.
Červenec, srpen – Pondělí až neděle od 10:00 do 17:00.
Říjen, listopad – Pátek až neděle od 10:00 do 17:00.
Vstupné: 40,-Kč dospělí, 25,-Kč děti 5 - 15 let, senioři a ZTP, 25,-Kč
Kontaktní telefon: 723 281 421 - možnost domluvy vstupu na rozhlednu i mimo běžné otevírací hodiny /pro skupiny/.
Skalní vyhlídka
Pro větší pohodlí turistů zde roku 1889 byla zpřístupněna upravená skalní vyhlídka, nazývající se Fanterova skála. Po pár letech se nedaleko skály objevila bouda, kde místní podnikatelé prodávali lahvové pivo unaveným výletníkům po náročném výstupu.
Na Špičáku se konala roku 1890 nepovolená historická oslava 1. máje na Tanvaldsku za veliké účasti německých a českých dělníků. Dne 18. června 1893 se stal vrchol svědkem Táboru lidu za všeobecné volební právo a snížení pracovní doby.
Začátky stavby rozhledny Tanvaldský Špičák
Turistů přibývalo, jejich požadavky rostly a tak se albrechtická sekce Německého horského spolku pro Ještědsko a Jizerské hory, rozhodla zpřístupnit vrchol široké turistické veřejnosti a postavit zde rozhlednu. Po počátečních problémech s pozemky byl stavbou pověřen již zkušený stavitel rozhleden architekt Robert Hemmrich z Jablonce.
Se stavbou bylo zapačato roku 1908, v tom to roce se v Rakousku-Uhersku konaly oslavy 60 let vlády Františka Josefa I. Spolek se proto rozhodl rozhlednu pojmenovat Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa I.
Stavba turistické chaty
V plánu byla i výstavba nové turistické chaty. Ovšem nedostatek finančních prostředků nedovolil dokončit obě stavby ve stejném čase. Samostatná rozhledna Špičák byla otevřena 4.července 1909. Chata byla otevřena roku 1910, rok po otevření věže.
Dlouhou dobu byl těmito aktivitami spolek zadlužen. Aby se daly pokrýt směnky, musel prodávat některé pozemky. Navíc ze 135 členů spolku bylo 61 odvedeno na fronty 1. sv. války. V poválečných letech prodělal Špičák řadu změn.
V roce 1923 sem byl zaveden vodovod, v letech 1929-30 byly výrazně rozšířeny budovy, které stavebně na rozhlednu navázaly. Kromě dvou prostorných hostinských místností, verandy a sálu zde návštěvník našel i osm pokojů pro hosty a místnost na uložení sportovního náčiní. Objekt byl elektrizován. Stavební úpravy z těchto let jsou také posledními, které Špičák prodělal a jeho dnešní podoba je právě z roku 1930.
Špičák (831 m n.m.) nad Tanvaldem je významným lyžařským centrem na jehož vrcholu je další z jizerskohorských rozhleden. Vrchol Špičáku lákal k výletům vždy.
Samotná věž je vysoká 18m s vyhlídkovou plošinou ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled po celých Jizerských horách, přes Krkonoše a Černou studnici až po Ještědský hřeben. Na věži je umístěna také jedna z kamer pořadu ČT Panorama. K rozhledně na vrcholu Špičáku se pohodlně dostanete lanovkou z obce Jiřetín pod Bukovkou. Vrcholová stanice sedačkové lanovky stojí přímo u rozhledny. Z Jiřetína vede na vrchol také zelená turistická značka.
Skalní vyhlídka
Pro větší pohodlí turistů zde roku 1889 byla zpřístupněna upravená skalní vyhlídka, nazývající se Fanterova skála. Po pár letech se nedaleko skály objevila bouda, kde místní podnikatelé prodávali lahvové pivo unaveným výletníkům po náročném výstupu.
Na Špičáku se konala roku 1890 nepovolená historická oslava 1. máje na Tanvaldsku za veliké účasti německých a českých dělníků. Dne 18. června 1893 se stal vrchol svědkem Táboru lidu za všeobecné volební právo a snížení pracovní doby.
Začátky stavby rozhledny Tanvaldský Špičák
Turistů přibývalo, jejich požadavky rostly a tak se albrechtická sekce Německého horského spolku pro Ještědsko a Jizerské hory, rozhodla zpřístupnit vrchol široké turistické veřejnosti a postavit zde rozhlednu. Po počátečních problémech s pozemky byl stavbou pověřen již zkušený stavitel rozhleden architekt Robert Hemmrich z Jablonce.
Se stavbou bylo zapačato roku 1908, v tom to roce se v Rakousku-Uhersku konaly oslavy 60 let vlády Františka Josefa I. Spolek se proto rozhodl rozhlednu pojmenovat Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa I.
Stavba turistické chaty
V plánu byla i výstavba nové turistické chaty. Ovšem nedostatek finančních prostředků nedovolil dokončit obě stavby ve stejném čase. Samostatná rozhledna Špičák byla otevřena 4.července 1909. Chata byla otevřena roku 1910, rok po otevření věže.
Dlouhou dobu byl těmito aktivitami spolek zadlužen. Aby se daly pokrýt směnky, musel prodávat některé pozemky. Navíc ze 135 členů spolku bylo 61 odvedeno na fronty 1. sv. války. V poválečných letech prodělal Špičák řadu změn.
V roce 1923 sem byl zaveden vodovod, v letech 1929-30 byly výrazně rozšířeny budovy, které stavebně na rozhlednu navázaly. Kromě dvou prostorných hostinských místností, verandy a sálu zde návštěvník našel i osm pokojů pro hosty a místnost na uložení sportovního náčiní. Objekt byl elektrizován. Stavební úpravy z těchto let jsou také posledními, které Špičák prodělal a jeho dnešní podoba je právě z roku 1930.
Špičák (831 m n.m.) nad Tanvaldem je významným lyžařským centrem na jehož vrcholu je další z jizerskohorských rozhleden. Vrchol Špičáku lákal k výletům vždy.
Samotná věž je vysoká 18m s vyhlídkovou plošinou ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled po celých Jizerských horách, přes Krkonoše a Černou studnici až po Ještědský hřeben. Na věži je umístěna také jedna z kamer pořadu ČT Panorama. K rozhledně na vrcholu Špičáku se pohodlně dostanete lanovkou z obce Jiřetín pod Bukovkou. Vrcholová stanice sedačkové lanovky stojí přímo u rozhledny. Z Jiřetína vede na vrchol také zelená turistická značka.
Skalní vyhlídka
Pro větší pohodlí turistů zde roku 1889 byla zpřístupněna upravená skalní vyhlídka, nazývající se Fanterova skála. Po pár letech se nedaleko skály objevila bouda, kde místní podnikatelé prodávali lahvové pivo unaveným výletníkům po náročném výstupu.
Na Špičáku se konala roku 1890 nepovolená historická oslava 1. máje na Tanvaldsku za veliké účasti německých a českých dělníků. Dne 18. června 1893 se stal vrchol svědkem Táboru lidu za všeobecné volební právo a snížení pracovní doby.
Začátky stavby rozhledny Tanvaldský Špičák
Turistů přibývalo, jejich požadavky rostly a tak se albrechtická sekce Německého horského spolku pro Ještědsko a Jizerské hory, rozhodla zpřístupnit vrchol široké turistické veřejnosti a postavit zde rozhlednu. Po počátečních problémech s pozemky byl stavbou pověřen již zkušený stavitel rozhleden architekt Robert Hemmrich z Jablonce.
Se stavbou bylo zapačato roku 1908, v tom to roce se v Rakousku-Uhersku konaly oslavy 60 let vlády Františka Josefa I. Spolek se proto rozhodl rozhlednu pojmenovat Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa I.
Stavba turistické chaty
V plánu byla i výstavba nové turistické chaty. Ovšem nedostatek finančních prostředků nedovolil dokončit obě stavby ve stejném čase. Samostatná rozhledna Špičák byla otevřena 4.července 1909. Chata byla otevřena roku 1910, rok po otevření věže.
Dlouhou dobu byl těmito aktivitami spolek zadlužen. Aby se daly pokrýt směnky, musel prodávat některé pozemky. Navíc ze 135 členů spolku bylo 61 odvedeno na fronty 1. sv. války. V poválečných letech prodělal Špičák řadu změn.
V roce 1923 sem byl zaveden vodovod, v letech 1929-30 byly výrazně rozšířeny budovy, které stavebně na rozhlednu navázaly. Kromě dvou prostorných hostinských místností, verandy a sálu zde návštěvník našel i osm pokojů pro hosty a místnost na uložení sportovního náčiní. Objekt byl elektrizován. Stavební úpravy z těchto let jsou také posledními, které Špičák prodělal a jeho dnešní podoba je právě z roku 1930.
Špičák (831 m n.m.) nad Tanvaldem je významným lyžařským centrem na jehož vrcholu je další z jizerskohorských rozhleden. Vrchol Špičáku lákal k výletům vždy.
Samotná věž je vysoká 18m s vyhlídkovou plošinou ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled po celých Jizerských horách, přes Krkonoše a Černou studnici až po Ještědský hřeben. Na věži je umístěna také jedna z kamer pořadu ČT Panorama. K rozhledně na vrcholu Špičáku se pohodlně dostanete lanovkou z obce Jiřetín pod Bukovkou. Vrcholová stanice sedačkové lanovky stojí přímo u rozhledny. Z Jiřetína vede na vrchol také zelená turistická značka.
Skalní vyhlídka
Pro větší pohodlí turistů zde roku 1889 byla zpřístupněna upravená skalní vyhlídka, nazývající se Fanterova skála. Po pár letech se nedaleko skály objevila bouda, kde místní podnikatelé prodávali lahvové pivo unaveným výletníkům po náročném výstupu.
Na Špičáku se konala roku 1890 nepovolená historická oslava 1. máje na Tanvaldsku za veliké účasti německých a českých dělníků. Dne 18. června 1893 se stal vrchol svědkem Táboru lidu za všeobecné volební právo a snížení pracovní doby.
Začátky stavby rozhledny Tanvaldský Špičák
Turistů přibývalo, jejich požadavky rostly a tak se albrechtická sekce Německého horského spolku pro Ještědsko a Jizerské hory, rozhodla zpřístupnit vrchol široké turistické veřejnosti a postavit zde rozhlednu. Po počátečních problémech s pozemky byl stavbou pověřen již zkušený stavitel rozhleden architekt Robert Hemmrich z Jablonce.
Se stavbou bylo zapačato roku 1908, v tom to roce se v Rakousku-Uhersku konaly oslavy 60 let vlády Františka Josefa I. Spolek se proto rozhodl rozhlednu pojmenovat Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa I.
Stavba turistické chaty
V plánu byla i výstavba nové turistické chaty. Ovšem nedostatek finančních prostředků nedovolil dokončit obě stavby ve stejném čase. Samostatná rozhledna Špičák byla otevřena 4.července 1909. Chata byla otevřena roku 1910, rok po otevření věže.
Dlouhou dobu byl těmito aktivitami spolek zadlužen. Aby se daly pokrýt směnky, musel prodávat některé pozemky. Navíc ze 135 členů spolku bylo 61 odvedeno na fronty 1. sv. války. V poválečných letech prodělal Špičák řadu změn.
V roce 1923 sem byl zaveden vodovod, v letech 1929-30 byly výrazně rozšířeny budovy, které stavebně na rozhlednu navázaly. Kromě dvou prostorných hostinských místností, verandy a sálu zde návštěvník našel i osm pokojů pro hosty a místnost na uložení sportovního náčiní. Objekt byl elektrizován. Stavební úpravy z těchto let jsou také posledními, které Špičák prodělal a jeho dnešní podoba je právě z roku 1930.
Mohlo by Vás zajímat
